Určitě jste si toho také všimli. Je to druh Murphyho zákonů točící se pouze kolem zkoušek nejrůznějšího druhu. A je úplně jedno, jestli je to pololetní zkoušení na střední, maturita, zkouškové na vysoké nebo dokonce státnice. Funguje to dokonale. A v některých ohledech se to dá přenést nejen na zkoušky, ale na povinnosti obecně.
1. Únava – Během zkouškového období funguje úplně jinak, než kdykoliv jindy. V kterýkoliv jiný den jsem schopná strašit do dvou do rána a nijak výrazně mě to netrápí. Během zkouškového bývám už v deset absolutně grogy. A je úplně jedno, jak dlouho jsem spala minulou noc.
2. Kreativita – Pravidelně mě chytá největší inspirace ve chvíli, kdy se mi to vážně nejméně hodí. Jakmile ale zkouškové pomine a já mám spoustu času se pečlivě věnovat tomu, čemu bych chtěla – myšlenky se rozutečou a je po nápadech.
3. Zákon schválnosti – Trochu obšírně nazvané pravidlo toho, že to, co máte pocit, že umíte, co není třeba se učit nebo na co už vám nezbude čas, to si zaručeně u zkoušení vytáhnete. U zkoušek to funguje na 150 % – na co se nepodíváš, to čekej, že si vytáhneš.
4. Na poslední chvíli – na předchozí zákon navazuje ještě jeden, který ho stupňuje ve prospěch studenta. Když si uvědomím, že jsem nějakou otázku zanedbala a ještě na poslední chvíli ji aspoň proletím očima, můžu se vsadit, že si ji vytáhnu. V tuhle chvíli naštěstí aspoň něco vím.
5. Neatraktivita – I to, co mě jinak nesmírně baví a zajímá, ve chvíli, kdy se tomu musím věnovat, ztrácí to veškerou zajímavost a i ty nejzajímavější informace mi přijdou jako nejnudnější bláboly pod sluncem. Na druhou stranu všechno ostatní, je najednou tisíckrát zajímavější.
6. Zapomnětlivost – Taky si tak často dokážete zapamatovat úplně neuvěřitelný nesmysl a i když se probudíte o půlnoci, víte naprosto přesně, jak zní slova oblíbené písničky nebo co bylo napsáno v podchodu, kudy jste šli před deseti lety, ale jakmile se snažíte si něco naučit, za pět minut už zase nevíte, co jste četli? Fajn, nejsem v tom sama. Občas můžu některé otázky číst znova a znova a pokaždé mám pocit, že čtu zbrusu nový text.
7. Sladkožravost – Myslím, že nikdy jindy nespořádám takové množství Nutelly jako během zkouškového.
8. Uklizenost – A zrovna tak nikdy nemám tak uklizený pokoj jako v době zkoušek. Budu dělat cokoliv, jen abych se nemusela učit. AKA prokrastinace.
9. Opomíjená zábava – Měsíc můžu sedět doma na zadku a úpěnlivě hledat nějakou zábavu, kam večer vyrazit, co podniknout, nikdo nemá čas, nikdo nikam nechce, nic se neděje. Začne zkouškové a najednou je to jedna pozvánka na akci za druhou. Narozeniny, oslavy, výstavy, divadla, procházky, festivaly… Cokoliv!
10. Blábolivost – Jsou témata, o kterých dokážu diskutovat hodiny a hodiny, dělit se o názor, rozebírat horem a dolem a mám pocit, že o nich opravdu vím dost. Sednu si před zkoušejícího a najednou nejsem schopná zformulovat jedinou souvislou větu, která by měla hlavu a patu.
11. Ticho – O tomto zkouškovém jsem zjistila, že může nastat moment, kdy máte v hlavě absolutní ticho. Je jedno, jak dlouho jsem se učila, jestli to byla jednoduchá nebo náročná otázka, najednou prostě zatmění a v hlavě se neozvývalo ani skřípání ozubených koleček. Prostě mozková smrt.
12. Nedokonalost – Číslo 12 symbolicky znázorňuje úplnost (a to víte, že jsem to u té zkoušky neřekla!). Ať se ale snažíte sebevíc, u zkoušky to nikdy úplné a dokonalé není, i když máte pocit, že jste řekli úplně, ale naprosto všechno, profesorovi stejně něco chybí.
