Protože blog není jen o křičení do světa, ale po těch letech jsem zjistila, že je to i výborný deníček, ve kterém se dají zpětně dohledat vzpomínky a zážitky, které jsem už zapomněla nebo vyprchaly, zanechám si tu jeden malý vzpomínkový střípek z letošní školy v přírodě.
Letos se podle mého vážně vyvedla. Nechám stranou program i svou adaptační část se svými prváky. Počasí bylo úchvatné. Pošumaví, jižní Čechy, uprostřed přírody, u rybníka nedaleko Lipna, ale přitom daleko od všech rekreačních center a turistů. Z naší chaloupky jsme měly výhled přímo do mlhy válící se ráno na hladině. Už dlouho jsem v tak krátké době neměla tolik podnětů, drobných scének, u kterých bych přemýšlela, jak je proboha přenést do slov a na papír.
Mezi nejsilnější a nejlepší zážitky ale patřil táborák. Už dlouho jsem si takhle nezazpívala, už dlouho jsem se tak skvěle nebavila. A ta romantika plápolajícího ohně, ze kterého stoupaly jiskry, které vedly pohled až k nebi, kde mezi stromy zářily tisíce hvězd, byla neopakovatelná. Všechno podkresleno smíchem, hudbou a nádhernými písničkami. A já si tak říkám, že si je sem hodím, abych se s vámi podělila o atmosféru a abych je třeba za rok zase našla a připomněla si je.
2 komentářů
Čerf
Blog je výborný „šuplík na zážitky“. Někdy si je mohou představit i čtenáři, jindy si je na základě zápisků dokáže vybavit jen autor sám.
barbora
Doufám, že tady si lze něco představit – aspoň si poslechnout hezkou hudbu, třeba 😀