Madrid z papíru

Než se dostanu k pořádnému shrnutí týdenního výletu do Madridu, potřebuji se vypsat primárně z toho, jaké papírové a jiné poklady jsem tam objevila. Pro sebe i pro případné další vášnivé papíromilce, kteří by snad – tak jako já před odjezdem – hledali nějaké tipy, kam stojí za to zavítat.

Před odjezdem jsem se snažila udělat si trochu průzkum terénu a najít si nějaké body, které bych neměla minout. Nebylo to úplně jednoduché. Když jsem do google maps zadala heslo „papelería“, vyskákalo na mě naprosto všechno od tabáků a copy center po výtvarné potřeby. Já ideálně toužila po nějaké madridské obdobě českého Papelote či Mankai Paper. Proto mě neoslovily ani rady, ať se podívám do Ale-hop nebo že Vietnamci v okrajových částech mívají papírenské zboží. To prostě není ono. Už před nějakým časem jsem se zařekla, že v Tigeru a podobných obchodech (kam spadá i Ale-hop) nakupovat pokud možno nebudu. Občas se tam dá ulovit poklad za pár korun, ale já chci spíš podporovat nějaké menší lokální autory či designové radosti. I když větším korporátům jsem se nakonec nevyhla a v jednom jsem ulovila hotový poklad.

Následující přehled jsou tedy mé tipy a objevy. Nezahrnuji prodejny, které jsem měla najité, ale nakonec jsem se do nich z časových důvodů nedostala. Kde to šlo, přidávám i odkaz na web, u všech prodejen je odkaz do google maps, kdybyste si to chtěli přihodit do svého seznamu, co v Madridu navštívit.

Papelería Debod

• http://www.papeleriadebod.es/ • mapa •

Tohle místo jsem měla najité a štěstí mi přálo, protože hned druhý den po příjezdu jsme se šli podívat společně do zdejšího parku s egyptských chrámem (Parque de Debod). Chvilku mi trvalo, než jsem zpracovala, proč mi je to neobvyklé slovo „debod“ povědomé, ale nakonec jsem měla i chvíli, abych se podívala do papírnictví.

Z venku byste kolem něj možná prošli bez povšimnutí (i když je nápis štědrý), ale když seběhnete po schůdcích dolu, najdete malý ráj. Nepřeberné množství zápisníků a doplňků ve společnosti i nějakých razítek, washi pásek a vůbec poměrně širokého asijského sortimentu (zejména japonského) jako jsou různé cestovní deníky a notesy. Vše krásně vyskládané, přehledné, člověk by koupil všechno… Mají tu i zápisníky jako Rhodia či Clairefontaine, které v běžných českých papírnictvích prostě neseženete.

Bomagui

• mapa •

Využila jsem příležitosti, kdy jsme byli v metru a nevystoupila jsem společně se smečkou, ale popovezla jsme se trochu dál, abych se mohla podívat do tohoto malého ráje, který jsem měla uložený s několika vykřičníky. Odpolední výprava sem mi nevyšla, protože siesta (doporučuji si obecně u menších obchůdků ve Španělsku hlídat).

Oči opět přecházely, v maličkém prostoru byla spousta pokladů, zápisníků, fotoalb, dopisních sad, balících papírů, kuchařek a já nevím čeho všeho ještě. Jenže – většina pocházela z budapešťského BomoArtu (možná mi měl už název napovědět?). Bylo tu i pár kousků od italského Kartos, ale jakkoliv jsem se kochala, nic jsem nekoupila, protože BomoArt si prostě zásadně pořizuji v Pešti.

El Moderno Concept store

• https://elmoderno.es/es • mapa •

Opět výprava na dvakrát díky siestě, napodruhé jsem měla jen nějakých patnáct minut před zavíračkou, abych se pokochala. Nejedná se čistě o papírový obchod, seženete tu obecně designové věci do domácnosti, ale papírových radostí mají mrak. Opět zejména asijských – různé vychytávky, sponky, gumy, nůžky a zápisníky typu midori.

Kromě toho mě tady nejvíc oslovila možnost koupit si obrázek k zarámování od místních umělců. Měly různé typy plakátů a grafik, největší výběr asi z velikosti A4, ale pár bylo i větších. Cena poněkud vyšší (A4 kolem 19 €), ale zase to beru tak, že je to nějaký malý tvůrce a ne masová produkce z Tigeru.

Folder Papelería

• mapa •

Přesouvám se od jiné části města. A i do úplně jiného typu podniku. Tohle bylo klasické české papírnictví. Asi bych ho úplně vynechala, ale i tady jsem našla zajímavost. Mezi běžnými sešity, propiskami a balícími papíry se schovával stojan s razítky. Nic dechberoucího, ale pro milovníky razítek, španělštináře, popřípadě učitele španělštiny určitě věc užitečná – malé textové radosti.

Papelería Losada Librería Artes Gráficas

• mapa •

Absolutně náhodný objev, když jsem se toulala uličkami Madridu. Musela jsem se zase vracet kvůli siestě, možná jsem to měla nechat být, ale výloha vypadala tak slibně. Uvnitř mě čekali další absolutně klasické papírnictví. Hodně mi připomnělo papírnictví v Praze ve Strašnicích – takový šílený chaos, v němž se ale daly najít poklady. Najdete tu i puzzle s mapou Madridu, knihy na lettering (španělsky, samozřejmě) nebo tužky se španělskými citáty či motty. Já blbec jsem tam koupila dárek pro příbuzenstvo, ale sobě jsem si tužku nekoupila. Netuším, co to bylo za zatmění mozku.

peSeta

• https://www.peseta.org/ • mapa •

Opět spíše designový obchod, takový náš Cvrk – najdete tu i oblečení a doplňky, různé šperky, ale i pár papírenských věcí, nějaké pohledy, plakáty, zápisníky.

fnac a El Corte Inglés

• mapa fnac • mapa El Corte Inglés •

Jdeme na méně reprezentativní korporáty, ale co se papíru týče, je to návštěva velmi uspokojivá. „fnac“ je něco mezi knihkupectvím, prodejnou elektroniky a právě i papírnictvím. El Corte Inglés vždy přirovnávám třeba ke Kotvě nebo starému Máji, tedy obří obchodní dům, kde je směs různých prodejců, koupíte tu i oblečení, boty, elektroniku, knihy a já nevím co ještě všechno dalšího. Ve správném patře obou pak najdete nepřeberné množství diářů, zápisníků výtvarných a psacích potřeb.

Ve fnacu jsem našla i nějaké místní tvůrce, například zápisníky od Lady Desidie, na jejíž existenci mě upozornila Myyna z Mankai Paper, či Esther Gili. V El Corte Inglés zase byla obří sekce Mr. Wonderful, což je iberijský fenomén (popravdě nevím, zda španělský nebo portugalský), na kterém někdo ujíždí, jiní ho nemusí, protože je možná až příliš „cute“. V obou obchodních domech jsem pak našla výrobky od milánského Legami, ale i různé papíry do scrapbooků, razítka, nějaké samolepky.

Ve fnacu jsem také našla poklad – zápisník, který budu mít příští rok místo Leuchtturmu na diář. Krásně elegantní černá vazba se zlatým okrajem tečkovaných stránek, ideální velikost B5, což je moje srdcová záležitost a se sadou samolepek. K mé radosti se navíc jedná přeci jen o místní úlovek, protože pochází z barcelonské Notebook Tracy. Má jisté nedokonalosti – tečky jsou 7 mm od sebe, což je zbytečně moc a chybí mi aspoň jedna záložka, ideálně dvě, ale to je řešitelné. Nechat jsem ho tam skutečně nemohla. (Edit 2023: Zápisník krásný, rok mi vydržel, ale poměrně rychle se mu odrbaly rohy a vlastně vypadal brzy dost ošuntěle.)

Shrnuto a podtrženo

Nakonec jsem z lokálních věcí našla jen minimum, i když lepší něco než vůbec nic. Praha mi v tomhle směru přijde nakonec bohatší, ale na druhou stranu – měla jsem poměrně málo času a i během toho jediného opravdu volného odpoledne jsem našla hned tři designové obchody. Možná mi prostě jen chyběl čas zkoumat více. O důvod víc, proč se do Madridu budu muset vrátit.