Zní to trochu jako název špatného filmu pro dospělé, ale holt se to tak sešlo. Původně jsem to chtěla pojmenovat poetičtěji, třeba „Lužický roadtrip“, ale tomuhle se nedalo odolat. Vyrazila jsem na jeden z tradičních letních roadtripů, které s rodinou pořádáme, tentokrát v děsivém počtu celých dvou lidí. Babská jízda na tři dny, jen pár kilometrů od hranic, ale přesto se člověk dostal do úplně jiného světa. A popravdě jsem docela zírala, co máme jen kousek od nás za přírodní a kulinářské zázraky. Měly jsme skutečně jen velmi omezený čas, z mnoha důvodů. A jak je naším zvykem, ještě v pátek jsme úplně nevěděly, jaký bude přesný itinerář cesty (velký…
-
-
Japonská ochutnávka
Týden je příšerně krátká doba na takhle specifickou zemi. Ale na druhou stranu – aspoň týden, než nic! I ten mi ale nakonec osekalo Air France, které nám posunulo odlet z Prahy, nestihli jsme tedy přestup v Paříži na let do Tokia a přišli jsme tak o celý jeden den. Ale co se dá dělat. Pořád nám zůstalo šest dní na japonskou jednohubku. Viděli jsme Tokio a Kjóto a bylo to boží. Naprosto boží.
-
Do Londýna, Pottere!
Jedno pitomé moudro říká, že když vám dá život citron, máte si z něj udělat limonádu. Takže teď doma jedeme citronády ve velkém a dominántním projevem je množství cest, které teď na podzim podnikáme. Ačkoliv nápad udělat si výlet do Londýna přišel už loni, ale ztroskotal na přízemnostech typu „do Anglie je pořeba mít pas, na občanku to nepůjde”. Pak už se zdálo, že cesty budeme muset na nějakou dobu odložit, ale osud chtěl jinak, takže jsme vytáhli starý plán a hurá na výlet. Ačkoliv jen absolutně na otočku. Ono „na otočku” dost charakterizuje celou akci, protože jsem tři dny po sobě byla nucena vstávat v naprosto nemorální čas (4…
-
Newyorské předjaří
Proč New York? Poslední dobou kolem mě spousta lidí mluvila o New Yorku. Vyskakoval na mě všude a mně pomalu došlo, že jsem se tam vlastně strašně chtěla podívat. Kdysi, na vysoké, kdy to pro mě finančně nebylo reálné. Z letmého nápadu, že bychom mohli číhat na levné letenky (které jsou ale vždycky z nesmyslných lokalit a v nesmyslných časech), se nakonec vyklubal skutečný plán a letošní jarní prázdniny tak byly ve znamení velkého světa. Sakra velkého světa. Má první cesta mimo Evropu. Můj první přesun přes tolik časových zón, moje první jetlagy. Moje první Amerika. Vlastně celá tahle cesta byla jedním ze splněných snů. Měla jsem hrozných očekávání, velké…
-
Sedmihradský roadtrip
Teď je módní dávat vždycky ke článku odhad, kolik minut vám čtení zabere. K tomuhle se neponížím, prostě hodně. Pohodlně se usaďte, bude to dlouhé. Letošní tradiční dovolená ve Španělsku se posunula z rodinných důvodů až na září. Zůstalo nám tedy překvapivě hodně letního času podívat se konečně někam jinam. Já sice chtěla vyrukovat s nápadem severní Itálie, ale nakonec vyhrálo Rumunsko. Kam se letos vydalo asi 90 % Čechů, ale to jsme v lednu nemohli tušit.
-
Viva la bodega aneb 5 + 1 zajímavostí
V rámci udržení psychického zdraví (zejména mého) jsem vyjádřila touhu rozrušit dvoutýdenní válečku na pláži nějakým výletem. Po pondělním Cádizu jsme tedy minulé úterý vyrazili na prohlídku vinných „sklepů“. Málem jsme to tedy kvůli zdejším kolonám do Jerezu nestihli, ale co je pár minut zpoždění ve španělském světě, že jo? Navštívili jsme jedny ze zdejších nejznámějších bodegas – Gonzáles-Byazz, respektive jejich pobočku Tío Pepe (přehled poboček a možnost zabookovat si prohlídku najdete zde), které se nacházejí v srdci Jerezu de la Frontera. Kromě vína se zde vyrábí i slavný vinagre de Jerez, tedy jerezský vinný ocet, který je velmi silný, s výraznou chutí, ale do zeleninových salátů je naprosto boží. A v salmoreju…
-
Italská pauza
Čím víc postupují jednotlivá nařízení a omezení, tím jsem radši, že se nám v létě povedlo na chvíli zmizet a přijít na jiné myšlenky. Celá akce byla rychlá a vlastně neplánovaná, jak to je u nás zvykem – takže ještě dva dny před odjezdem jsem si nebyla úplně jistojistě jistá, že vůbec odjedeme. I s ohledem na různé restrikce.
-
Litoměřické vinobraní
Další z našich malých drobných výletů. Kdysi, když jsme spolu s Mužem začínali randit, vzala jsem ho na výlet do Mělníka, na vánoční trhy. V sobotu tam bylo super mrtvo, na vyhlídce šíleně foukalo, ale já si odškrtla Mělník, že jsem ho konečně viděla. Přesto, že mi to nepřišlo jako kdovíjak úspěšný výlet, dojem zanechal a Muž začínal poposedávat, že by zase takhle někam vyjel. Je toho v dojezdové vzdálenosti od Prahy ještě dost, co jsme neobjevili, ale nějak vždycky na všechno zapomenu, když bych potřebovala nápad.
-
Vzpomínky na Francii
Loňské prázdniny jsme procestovali. Byl to letecky nejnabitější rok v mé historii, což se projevilo i tady sérií článků z různých cest (po Španělsku, po Bavorsku…). Jedna cesta mi ale vypadla, protože mi přišlo, že nebylo moc o čem psát. Svatba ve Francii.
-
Německo-rakouský trip III.
Třetí, závěrečný a nejdramatičtější díl naší germánské anabáze. Rozsahem se mi vymkla z rukou asi nejvíc, ale to bude všemi těmi emocemi, které se odehrály během jediného dne. Přiznám se, že ještě když jsem to psala (s víc jak měsíčním odstupem), musela jsem se smát. Takže náš trip celkově považuji za velmi úspěšný, protože z tohohle ještě budou historky na několikery Vánoce.