Druhá část mé malé výletnické trilogie do sousedních německých zemích. Tentokrát se ještě stále budu držet v Bavorsku a to i na místech, která patří k celosvětově nejpopulárnějším.
-
-
Německo-rakouský trip I.
Jednou za čas se já, máma a brácha sebereme (bratra bereme my, být na něm, nikam nejede) a vyrazíme na nějaký roadtrip po Evropě – většinou dojezdová vzdálenost z matičky Prahy. Byli jsme takhle ve Švýcarsku (tím to vlastně začalo), v Maďarsku (tehdy jsem se zamilovala) a ještě před narozením bráchy v německo-rakouském pomezí (místo bratra jsme vzaly tátu). Letos jsme vyrazili podobným směrem – tedy do Německa a Rakouska. Před více než rokem mi tehdy budoucí kolegyně pověděla o existenci takzvané Romantické cesty, která se vine Bavorskem a provede vás nádhernými středověkými městy a městečky. Tak jako při každé cestě (s malým bratrem) jsme věděli, že je třeba naředit množství kultury a…
-
Tour de España: IV. Železné Toledo
Pátý den našeho překvapivě náročného tripu. Poslední zastávka na naší cestě. Můj vytoužený cíl, Toledo, které chci vidět už několik let. Slibovala jsem si od něj hodně, koneckonců tam to množství lidí asi nebude jezdit jen tak pro nic za nic. Trochu jsem si musela vyslechnout, jak se uchodíme, kopcovité, se spoustou schodů a do toho šílené vedro… Ale byla jsem odhodlaná to riskovat!
-
Tour de España: III. Kamenná Santillana (Altamira)
Na skok do Irska. Aspoň takový jsem měla pocit, když jsme třetí den projížděli krajinou Baskicka a Kantábrie, hornatou, zelenou a zahalenou mlhami a nízkými mraky, které se mezi vrcholky držely. V samotné Santillaně del Mar nás dokonce zastihl déšť, úplně stejný, jaký jsem si pamatovala ze Smaragdového ostrova – sice prší, ale člověk rychle uschne. Tento cíl byl vedle Toleda jediný, který jsem vybrala já. Na rozdíl od druhého jmenovaného jsem na něm ale nijak významně netrvala, Santillana mi byla doporučena jako hezké městečko, pokud chceš vidět něco na severu, tohle by mohlo stát za to. A rozhodně stálo.
-
Tour de España: II. Ocelové Bilbao
Druhý den našeho rodinného výletu nás zavedl na úplný sever Pyrenejského poloostrova. Ráno jsme zahájili ještě v Salamance, mizernou snídaní. Vlezli jsme do malého baru, kde bych asi bývala čekala takovou tu dobrou lokální klasiku, ale místo toho jsem se dočkala super protivné babizny, která polovinu naší objednávky zapomněla a celou dobu se tvářila, že jí strašně, ale strašně obtěžujeme. Po snídani jsme ale už rychle vyrazili na cestu.
-
Tour de España: I. Zlatá Salamanca
Pojďme se na chvíli vrátit do letních měsíců. Dala jsem dohromady čtyři články shrnující náš těžce rodinný výlet po Španělsku, který jsem podnikli v červenci. Předkládám vám tedy něco k přečtení, proloženo alespoň ilustračními fotografiemi. A abychom si tu letní atmosféru v nadcházejícím podzimu ještě chvíli udrželi, budou se tu články objevovat pravidelně každou sobotu navečer. Hurá do čtení!
-
Na skok do Milána
Možná záleží na prvním dojmu. Možná platí, že čím míň se člověk s něčím patlá, tím lépe to většinou dopadá. Možná je Miláno prostě skvělé město a nic mu dojem nekazilo (jako třeba déšť). Nevím, kde je zakopán pes, ale faktem zůstává, že jsem si víkend v tomto severoitalském městě neskutečně užila.
-
Prázdniny v Římě
O cestě do Říma jsme doma mluvili už docela dlouho. Konečně se naskytla možnost urvat se někdy v průběhu roku, nikoliv až v létě, kdy tam bude na padnutí, a vyrazit. Zároveň byly letenky celkem elegantním řešením narozeninového dárku. Oba nás tam lákala historie, antické památky i kultura, chuť na dobrou pizzu a touha objevit zase po čase něco nového. To všechno Řím nabízí, ale ve výsledku je to tak roztodivná směsice všeho, že ve mě ještě pořád trochu vře nejistota, s čím jsem se vlastně vrátila.I proto jsem si musela dát pár dní oddych, než se mi to povedlo složit do článku. Květen se nám zdál jako dobrý měsíc…
-
Rumunsko+
První návštěva země za sedmero horami a několika řekami se mi povedla díky projektu Erasmus+, kdy jsem tam vyrazila s kolegou a třemi studenty. Čekal mě neskutečný zážitek, pro jehož popsání nemám dostatek slov. Přesto se o to pokusím. Největší výzvou je ale poskládat to všechno smysluplně, protože těch myšlenek se v hlavě převaluje příliš mnoho.
-
Zima ve Španělsku
Španělsko. Země letních dovolených, moře a zmrzliny. Země rozpálená do ruda, kde člověk hledá libovolný kousek stínu, aby před žhnoucím sluncem aspoň na chvíli utekl. Země, kam našinec běžně v zimních měsících necestuje. A ví proč. Na jednu stranu může být volba vyrazit do Španělska v zimě celkem moudrá. Rozhodně je lepší objevovat historické a kulturní pamětihodnosti v džínách a lehkém svetříku (dobře, když udeří mrazy, tak ještě nějakou bundu na to), než zbrocený potem a téměř v úžehovém delíriu, kdy už pořádně ani nevíte, jak se jmenujete. V tuto roční dobu jsou navíc ulice okrášleny onou kouzelnou tématickou výzdobou, v noci svítí tak jako u nás a náměstích zdobí…