Ze všeho nejdřív je potřeba jasně prohlásit, že mám vážně ráda historické filmy a knihy. Baví mě na nich možnost nahlédnout pod pokličku, trochu se víc vžít do pocitů a prožitků lidí, které jinak člověk zná jako jméno, položku na seznamu a mnohdy mu chybí celý ten lidský rozměr, který z historické informace dělá živoucí bytost, která jednala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nebo taky ne, ale třeba za jejím chováním byly jiné motivace. Myslím si, že jsem schopná se docela povznést nad některé nedokonalosti, nesmysly, zkreslení. Film ani kniha nikdy nemohou přenést realitu 1:1, to prostě nejde. Nefungovalo by to. Věřím, že oproti pouhým historikům mám obrovskou výhodu…
-
-
Stranger Things
Nepovažuju se za fanouška Stranger Things. Fenomén mě potkal, pozdravil, já mu věnovala pozornost, ale naše cesty dál společně nepokračovaly. Stačilo mi, že jsem chápala vánoční trika s rozsvícenými žárovkami a rudé nápisy, tím to pro mě končilo. Nepropadla jsem tomu.
-
Poslední duel
Karanténa je dlouhá, dochází i na filmy, které bychom možná přešli bez povšimnutí. I když, kdo ví… Režie pod taktovkou Ridleyho Scotta dokázala upoutat Muže natolik, že dál nezjišťoval a film pustil. Možná kdyby zjišťoval, nadšení by zase opadlo. Moje nadšení v prvních několika minutách filmů bylo hodně studené, i když „historické drama“ slibovalo, že by mě to mohlo oslovit. Chvilku to trvalo, ale nakonec mě film absolutně pohltil a konec jsem fakt hodně prožívala… Bylo nebylo… Ve středověké Francii sužované válkami (zejména tou stoletou) žijí dva muži, rytíři, přátelé. Jaques de Gris (Adam Driver) je švihák a lamač dívčích srdcí, vzdělanec, který nejen že umí číst, ale ovládá i…
-
Třetí dávka magie
Znáte ten pocit, když se na něco hrozně dlouho těšíte a pak je to za vámi a vy si říkáte: „…meh“? Upřímně doufám, že ne, ale bohužel už jste to asi taky někdy zažili. Očekávání nebylo naplněno. Přesně s tímhle pocitem jsem se rozloučila s Čarodějnicemi. Tedy s Časem čarodějnic, na jehož třetí řadu jsem čekala rok, od svého loňského objevu a naprostého propadnutí fandomu.
-
Matrix Resucosi… Čtyřka. Resurrection!
Jak lépe trávit covidí karanténu než čučením na filmy, že jo? Takže už jsem zvládla druhou řadu Emily in Paris, chystám se na poslední řadu Čarodějnic a v pátek večer jsme si hodili nový Matrix. A někteří z nás ho i dokoukali.
-
WandaVision
Marvel, nebo DC? Existují i jednoduché otázky, na které znám kdykoliv odpověď. Dycky Marvel! Už od dob X-Menů jsem naprosto věrný fanoušek. Ne slepý a vděčný za každou blbost, ale Marvel si zkrátka dokážu užít s minimem vložených sil. A tady nastalo docela milé překvapení. Tahle osmidílná série nezačíná vůbec jednoduše, když čekáte marvelovku a spustí se sitcom z 50. let. Je to možná dobré vědět, ale já to netušila, protože to opět byla jedna z Mužových akcí „něco jsem stáhl, mohlo by se ti to líbit, je to Marvel“. Ok, proč ne, ale ten první díl nás rozhodil oba. První díl totiž předstírá velmi věrně, že se snad jedná…
-
Čas čarodějnic, knižně i seriálově
Tenhle seriál se kemě dostal naprosto náhodou. Prostě jednoho dne přišel Muž a řekl mi, že našel něco, co by se mi mohlo líbit. Přestože občas zírám, jak dobře mě má přečtenou, pochybovala jsem. Ale dobře, zkusím to… Na první díl jsem koukala neskutečně skepticky a jen jsem si klepala na čelo, co si to o mně můj chlap vlastně myslí. Twilight na druhou, možná, dobře, s čarodějnicí, na ty já slyším, ale prostě zase upířina… Chvílemi jsem se u toho trochu kroutila a zejména vyobrazení jedné z postav mi přišlo tak nešťastně a zoufale nepovedené – už jen z úhlu kamery bylo jasné, že to má být negativní postava, to je přece…
-
(Pod)zimní seriálové hody
Nepovažuji se za nějakého velkého seriálového konzumenta. Spíše se jednou za čas něco vyskytne a popravdě se vyskytuje víc, co jsem se svým Mužem, který seriály jede výrazně víc než já. Přesto se tento podzim sešlo několik kousků, které mám potřebu alespoň takhle souhrnně okomentovat. Pro jistotu, protože se znám a tuším, že k větším recenzím se jen tak nedostanu/nedokopu. The Crown (4) Čtvrtá série populárního počinu od Netflixu mě zatím spíše zklamala. Nejsem fanynka Diany, neobdivuju ji, nepovažuji ji za oběť a chudinku a nebyla jsem odvařená z toho, že se objeví v seriálu. Ale dobře, do královnina života patří. Ale to, jak byla ona a Cahrles zobrazeni, se…
-
Florencie Medicejů
Objevila jsem Medicejské. Asi tak o sto let později než zbytek světa, jak bývá mým zvykem, ale objevila. Navíc mi od momentu prvního zjištění trvalo poměrně dlouho, než jsem si seriál vůbec pustila, ale nakonec k tomu přeci jen došlo. A ach. Můj. Bože! jak praví klasik. Zaprvé, Toskánsko a Florencie je prostě srdcová záležitost. Všechny ty záběry na rozestavěný chrám a celé město jsem naprosto hltala. Nemluvě o záběrech na zvlněné toskánské kopce. Prostě vizuální porno, co bych to složitě opisovala.
-
Avengers – Infity War
Internet vře, bublá a kyne informacemi o nejnovější Marvelovce. A přesto se mu nepovedlo vyspoilerovat mi tu nejdůležitější věc ze všech – bude ještě druhý díl. Možná, kdybych do kina šla s tímhle vědomím, byla bych spokojenější a neodcházela bych z kina vlastně docela otrávená.