• Budapešť

    Kouzlo bydlení

    Chybí mi tu stůl. Akutně. V mém příjemně maličkém pokoji chybí už jen tenhle kus nábytku, abych byla spokojená. Jinak si nemám na co stěžovat. Po tom šíleném utrpení, které předcházelo vítěznému válečnému pokřiku, vlastně pořád nemůžu uvěřit svému štěstí.

  • Budapešť

    Když se začnou plnit sny

    Bylo to někdy cestou do Debrecínu, možná v autobuse, možná až ve vlaku, kdy mě napadl tenhle titulek. Byla jsem nabuzená, plná naděje a optimismu a s pocitem, že se mi pomalu začíná plnit sen. Ten pocit mě o pár hodin později přešel jako mávnutím kouzelného proutku a zůstal jen strach a panika a výčitky, protože mi najednou došlo, jak moc velký ten sen je a lekla jsem se, že je to až příliš. Ale ta obava už zase odezněla…

  • Čtu

    Žena pro třetího krále

    Aneb středověká romantika královny Richenzy Dnes, „v den svatého Rufa mučedníka, zemřel v Brně muž urozený a statečný, Jindřich starší, řečený z Lipé, o němž se často děje zmínka v předcházejícím vypravování, protože byl bohatstvím, mocí a světskou slávou nejvíce nad ostatní pány povýšen. Pro jeho smrt tolik plakala a žalostila královna Alžběta, zvaná Hradecká, že to budilo úžas všech, kdož viděli její nářek. A protože se nechtěla od něho odloučiti jak v životě, tak i v smrti, ustanovila, aby bylo jeho tělo s úctou pochováno v klášteře jejího nového založení.“ A když už máme dneska takové výročí, tím spíš by bylo vhodné napsat pár slov k přečtené knížce.

  • Budapešť

    Debrecéni nyári egyetem

    Jelikož se chystám na studijní pobyt v Budapešti, a jelikož se mi zalíbila maďarština, přišla mi možnost vycestovat na intenzivní letní školu maďarštiny, jako skvělý nápad. Zajímavá zkušenost, poznám zase jinou část Maďarska, třeba už tam potkám nějaké lidi, kteří budou následně také studovat v Budapešti…

  • Budapešť

    Prachy nebo rozum!

    Aneb boje se stipendiem. Dneska ráno jsem si radostně rozklikla internetové bankovnictví a s hrůzou zjistila, že peníze nepřišly. Vzhledem k tomu, že nad tím trávím už tři týdny a v neděli odjíždím, poněkud mě to rozhodilo. Ale postupně.

  • Budapešť

    Erasmácké začátky

    Nechci se tady rozepisovat o tom, jak jsem se zamilovala do Maďarska a jak a kdy mě napadlo se tam vydat na studia. K tomu se možná dostanu někdy v budoucnu. Spíš bych se chtěla podělit o strasti spojené se snahou dostat se do vysněné destinace. A že jich nebylo málo.

  • Čtu

    Pan Kaplan má stále třídu rád

    Hezky česky s Kaplanem!Autor: Leo RostenPřekladatel (de facto další autor): Antonín PřidalOriginální název: OH K*A*P*L*A*N! MY K*A*P*L*A*N!Vydání: Nakladatelství NLN, Praha 1995Český název: Pan Kaplan má stále třídu rádŽánr: Humorné Proč jsem po knize sáhla Bude to už nějaký pátek, co jsem psala zoufalý článek o tom, že nevím, co číst. Shodou okolností jsem si ten samý den z knihovny přinesla náhodně vybranou knihu „Pan Kaplan má třídu stále rád“. Trochu mě mátlo to stále v názvu, které mi tam nesedělo, ale odmítala jsem se tím trápit hlouběji, knihu jsem popadla a odnesla si ji domu. Čekala jsem od ní oddechovou zábavu na večer, u které budu moct poklidně usnout a…

  • Pure blog

    Nevděčný čtenář

    Barevný hřbet, černý hřbet. Zlatý nápis, bílý nápis, zelený, červený, modrý, dlouhý, krátký. Hmm, poutavý… Ne, tak moc ne. Vida, tady je nějaký dost poutavý na to, abych knihu vytáhla z regálu, kde je namačkána s tisícovkou dalších, a přečetla si něco víc, než alespoň trochu zajímavý název. Nic. Vracím knihu zpátky a postupuji dál.

  • Učím?

    Vidíš toho kůně?

    Když jsem šla na zkoušku z Filosofie jazyka, klepala jsem se hrůzou, jak to zahraju, že jsem pořádně žádnou filosofickou knížku nepřečetla. Nebylo co hrát. Hned ve dveřích se mě profesorka zeptala, co že mně osobně dal tento předmět a co si z něj odnáším.

  • Čtu

    Oona Chaplin – Život ve stínu

    Autorka: Jane ScovellováOriginální název: Oona, Living in the Shadows, Warner Books, New York, 1998Vydáno: Ikar 2001Žánr: Biografický Těšila jsem se, až knihu dočtu a pustím se do psaní nějakého souhrnného názoru, protože ta kniha byla do určité míry značným zklamáním. Jenže teď jsem dočetla poslední řádky a nějak se nemůžu rozhoupat a vzpomenout si, co že jsem to chtěla psát.