Ze všeho nejdřív je potřeba jasně prohlásit, že mám vážně ráda historické filmy a knihy. Baví mě na nich možnost nahlédnout pod pokličku, trochu se víc vžít do pocitů a prožitků lidí, které jinak člověk zná jako jméno, položku na seznamu a mnohdy mu chybí celý ten lidský rozměr, který z historické informace dělá živoucí bytost, která jednala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nebo taky ne, ale třeba za jejím chováním byly jiné motivace. Myslím si, že jsem schopná se docela povznést nad některé nedokonalosti, nesmysly, zkreslení. Film ani kniha nikdy nemohou přenést realitu 1:1, to prostě nejde. Nefungovalo by to. Věřím, že oproti pouhým historikům mám obrovskou výhodu…
-
-
Avengers – Infity War
Internet vře, bublá a kyne informacemi o nejnovější Marvelovce. A přesto se mu nepovedlo vyspoilerovat mi tu nejdůležitější věc ze všech – bude ještě druhý díl. Možná, kdybych do kina šla s tímhle vědomím, byla bych spokojenější a neodcházela bych z kina vlastně docela otrávená.
-
Milada
V úterý (po pondělním koncertě, o to vítanější tahle aktivita byla) jsem s maturanty šli na novou Miladu. Vlastně jedinou Miladu. Předem jsem je připravila na to, že to obrečím (obrečela), ale jinak jsem očekávání neměla. Tím zmatenější jsem z toho, že mi trvá už tři dny si v hlavě srovnat, jaký na ten film mám vlastně názor. A ne a ne si přiznat, že spíš negativní, než pozitivní. Zatím jsem se ale zařekla nepodívat se na jedinou recenzi a zkusím si to všechno sepsat bez tohoto vlivu. Téma filmu je samozřejmě výborné, s velkým potenciálem. Doteď nechápu, že film o této ženě ještě nenatočili. Pořád se hledají nová témata…
-
Ten, kdo stojí v koutě a. k. a Charlieho malá tajemství
Autor: Stephen ChboskyNázev: Ten, kdo stojí v koutěFilmový název: Charlieho malá tajemstvíOriginální název: The Perks of Being a WallflowerVydání: Slovart 2011 Zdvojená recenze dva v jednom – kniha a film. V originále oboje nese název The Perks of Being Wallflower. V češtině se distributoři nemohli rozhodnout mezi Tím, kdo stojí v koutě a Charlieho malými tajemstvími. A popravdě ani já se nemůžu rozhodnout, co se mi líbí vic a neustále to střídám, až jsem nakonec začla jednoduše říkat, že čtu Charlieho. Což s mojí pár let starou obsesí na Chaplina pár lidí zmátlo…