Aneb Další střípek do mozaiky toho, jak mizerný jsem student.
-
-
Titulovaná svoboda
Jsem neskutečně unavená. Už dvě – kecám, tři – hodiny sedím na pohovce a čučím do ztracena. Jedním okem na televizi, druhým do počítače. Byla jsem tak vyčerpaná, že jsem se nemohla zvednout ani proto, abych si udělala večeři. Což jsem nakonec překonala, protože mi začínalo být poněkud nevolno z hladu. Ale bylo to dost jiné nevolno než včera večer, kdy jsem se potácela na hranici nevolnosti a hysterického pláče.
-
Jak jsem dopsala diplomku
Napsala jsem to. Vážně jsem to dokázala a za měsíc jsem napsala práci, na kterou jsem byla docela hrdá. Netvrdím, že by snad byla dokonalá, ale přišla mi dobrá. A stihla jsem to do 20. listopadu, takže jsem to s předstihem mohla poslat profesorovi, aby se na to podíval a řekl mi, co tam případně ještě doplnit nebo změnit, prostě co ještě s tím, aby to bylo obstojné.
-
12 zkouškových zákonů
Určitě jste si toho také všimli. Je to druh Murphyho zákonů točící se pouze kolem zkoušek nejrůznějšího druhu. A je úplně jedno, jestli je to pololetní zkoušení na střední, maturita, zkouškové na vysoké nebo dokonce státnice. Funguje to dokonale. A v některých ohledech se to dá přenést nejen na zkoušky, ale na povinnosti obecně.
-
Vidíš toho kůně?
Když jsem šla na zkoušku z Filosofie jazyka, klepala jsem se hrůzou, jak to zahraju, že jsem pořádně žádnou filosofickou knížku nepřečetla. Nebylo co hrát. Hned ve dveřích se mě profesorka zeptala, co že mně osobně dal tento předmět a co si z něj odnáším.